Každý dobrý rodič moc dobře ví, jaká situace jej čeká, když s dítětem přijde do prostředí nemocnice nebo jakéhokoliv jiného zdravotnického zařízení. Dítě prostě tyto prostory vnímá jako krok k tomu, že se něco chystá a začíná mít strach. Strach z toho, co s ním kdo bude dělat. Vaše vysvětlování o tom, že se vůbec nic neděje, mu vůbec nepomůže. Nepomůže mu překonat ten strach z neznámého a hlavně děsivého prostředí.
Každé dítě se chtě, nechtě jednou setká se situací, která jej donutí zajít na nějaké to vyšetření k lékaři. Věřte nebo ne ale každá první negativní zkušenost může dítě přivést k bloku ze zdravotnického prostředí. Jestli jste navíc kvůli nějakému problému, který se týkal zdraví, navštěvovali doktory až moc často, dítě si na něco takového nejenže nezvykne, ale začne se bránit dokonce i pouhé myšlence na to, že by se do zdravotnického zařízení vracelo, natož spolupracovalo. Do jisté míry se v dítěti zrodí strach z toho, co tam s ním budou při další návštěvě provádět.
Ne nadarmo se říká, že na dítě se musí pomalu. Jestli totiž nepomohlo ani vysvětlování, zkuste jej na příchod k doktorovi připravit. Řekněte mu vše, co ho tam bude čekat, proč apod. Je dobré ozřejmit situaci, která po vstupu do samotné ordinace nastane. Když ani poté nebude dítě schopné přijmout fakt, že je prohlídka prostě potřeba, můžete zkusit zaútočit na jeho dětská přání. Právě při tomto máte možnost jej motivovat. Můžete jej motivovat k tomu, že když to vydrží a bude více než statečné, dopřejete mu dárek, který si přeje. Pomůže to jak vám tak i dítěti.
Myslete ale na to, že nikdy nesmíte dítě nutit silou, aby se podvolilo lékařům. Zbytečně v něm můžete vyvolat traumatický zážitek, který se s ním může táhnout až do dospělosti. Zkuste tedy udělat kompromis a v klidu se dopracovat do stádia, kdy sám povolí.
